KAPITOLA 4. - Oběť experimentu

19. března 2013 v 12:30 | Ananas |  Fred a George
Byli jste napjatí, jak to dopadlo s Percym?? Byli jste zvědaví?? Měli jste chuť mě zabít, když jsem se k tomu v minulém dílu (záměrně) nedostala?? Děkuji ^^ znamená to pro mě, že je moje povídka zajímavá. A stejně záměrně článek zveřejňuji takovou dobu od minulého dílu. No... chtěla jsem počkat měsíc, aby jste byli opravdu natěšení. A teď zjišťuji, že dopsat to, mi vážně skoro ten měsíc trvalo. Než jsem se k tomu dokopala :D Ráda napínám lidi. To ke mně patří. A taky protahuji úvod, abyste byli ještě nedočkavější ^^ Otravné, že? Dobrá tedy. Příjemnou zábavu, díl by měl být dost ujetý =P
Fred s Georgem se krčili za dveřmi do koupelny a napjatě čekali, až na to Percyho nachytají. George mu před odjezdem nasypal na kartáček tajemný prášek, o jehož účinku nevěděli naprosto nic a i jeho původ byl složitý. Teď vlastně testovali na Percym jeho reakci a účinky. Haha, z primuse se stal pokusný králík. Jenže byl strašně nafoukaný a snad tři čtvrtě hodiny se patlal všemožnými krémy, mastičkami a olejíčky a nadutě na sebe civěl do zrcadla. Zkrátka to vypadalo, že si zuby nikdy nevyčistí. Ale to by při své péči o pleť rozhodně nevynechal. Užuž si bral kartáček. ,,Á!" vyjekl. Zakroutil hlavou a vymáčkl si beďar. Další půlhodinu se opakovala jeho kúra. George měl co dělat, aby tam nevrthl a ten prášek do něj prostě násilím nenacpal. Fred ho naštěstí udržel. A tak tam seděli a umírali nudou.


Zhruba tak za dvě hodiny konečně došlo na čištění zubů. Dávku zubní pasty si samozřejmě pečlivě odměřil. Ještě se na sebe naposled pozorně podíval do zrcadla a pak si konečně začal čistit zuby. A asi o půl minuty ještě napjatějšího čekání později se konečně projevily účinky. Percy dopadl na zem a rozplácl se jak dlouhý tak široký. Kartáček ležel asi metr a půl dál a podlaha byla ohozená slinami a pastou. Percy civěl nepřítomně nad sebe a něco si pro sebe mumlal. Zorničky měl nepřirozeně rozšířené. George s Fredem se rozchechtali a došli k němu. Sklonili se nad ním a Percy vyjekl a máchnul do vzduchu pěstí. Trošku ustoupili a on za doprovodu zvláštních skřeků se jaksi nemotorně pokusil zvednout na nohy. Strašně se kymácel, slintal a hrbil se a měl pořád ten divný pohled. Chtěl se proti nim rozběhnout, ale praštil se hlavou o poličku a napůl spadl na zem. Zaječel a kryl si hlavu. Pořád brblal nějaké hlouposti a chňapnul Fredovi po nohou. Ten uskočil a Percy se pomalu zase zvedl. Utekl z koupelny a s dalšími skřeky běžel dolu po schodech. Dvojčata byla trochu nervózní, ale stejně se smála. George vytáhl z kapsy nějaký zlámaný brk a když chytili Percyho, pokoušejícího se sníst figurky na hru Tchoříčky, zkusil mu jej podat do ruky, jen aby viděl, co bude dělat. Chvíli na brk civěl a pak jej zvedl nad hlavu a s něčím, co znělo jako "meč Exkalibr" s ním máchnul směrem k dvojčatům. Brk se zlomil úplně a jeho konec odlétl k Fredovým nohám. Percy nadšeně zapištěl, zaječel "Zásah!" a utekl ze síně.

,,Ty, brácha, neříkal Dung, jak se ten prášek jmenuje?" zeptal se Fred jakoby mimochodem. ,,Jo, myslím, že to začínalo na K. Prý se to má spíš vdechovat nebo co." rozpomínalo se dvojče. Fred se na bratra podíval s výrazem "to snad nemyslíš vážně" a ironicky se zeptal ,,A nebyl to náhodou koks?". Georgovi se rozsvítilo. ,,No jasně!" ,,Ty pako, to jsou drogy! On je zfetovanej." uhodil ho Fred slabě. Dvojče se ale rozchechtalo. ,,No a co? Funguje to, ne?"

Běhali za ním po celém hradě, po cestě porazil pár brnění, proběhl několika duchy a za chviličku narazili na Protivu. Ten se kdákavě rozesmál a začal tropit další hluk. To přilákalo i školníka Filche s jeho kočkou. Už slyšeli jeho křik z chodby a tak popadli Percyho a vlekli jej rychle pryč. Utíkali, se všemi v patách. Po nějaké době se jim ztratili z dohledu a trochu vydechli. Pořád ale postupovali dál. Došli nakonec do nějakého poschodí, v němž se sice příliš často nepohybovali, ale i tak jej trochu znali. ,,Myslím, že jsme jim zdrhli." vydechl George. ,,Ano, to skutečně ano." zaslechli za zády klidný hlas a škubli sebou. Percy klopýtl a zachytil se za ně. Jen s námahou jej zase vytáhli na nohy a otočili se s ním. Brumbál se pochechtával a pobaveně je sledoval. ,,Předpokládám, že mi to objasníte." řekl sice s úsměvem, v jeho hlase byl ale náznak přísnosti. Vydechli a rozpovídali se, ne ale tak, aby Brumbál věděl, že Percyho zdrogovali. On je stejně tak vidoucně zkoumal, že měli pocit, že to všechno už sám dávno ví. ,,No, hoši, to ale asi bez trestu nebude. Ať jste dělali cokoliv, v noci nesmíte opouštět své společenské síně. Ještě uvidíme." ukončil to. ,,Zítra vám řeknu, teď běžte spát." pokynul rukou. ,,Ehm, a jak to vysvětlíme Filchovi." ujelo Georgovi. ,,Panu školníku." zvedl nabádavě prst. ,,Pokud vím, je teď v druhém patře a vaše kolej je-" ukázal o patro výš, na strop. Zrovna sem dorazily schody a ředitel jen pokračoval, stále jim ukazoval na schody, aby už šli. ,,Ehm, jasně." dostali ze sebe jen a odešli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bajca-povidky bajca-povidky | 20. března 2013 v 12:23 | Reagovat

vážně se ti to povedlo.zasmála jsem se u toho. :)

2 George Ananas George Ananas | 20. března 2013 v 15:20 | Reagovat

[1]:Díky brácha =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama