Pár písniček a divné civění

13. prosince 2013 v 19:32 | Ananas |  Ananas
Zdravíčko! ^^ (brzy to začne být otravné, vzhledem k novému příběhu, ale to se vysvětlí časem) To je poněkud veselé na moje chaotické rozpoložení.

To je zajímavé, nejradši bych vyběhla někam ven, válela sudy ve sněhu nebo něco takového a vrátila se domů až za milion let, a zároveň si přeju se někam zavřít a už nikdy s nikým nemluvit. Dobře, ta první možnost je lepší. Ale fakt už se vytáčím. Mám se plné zuby. Nemůže mi někdo na chvíli půjčit svůj život?? Záruka vrácení do týdne. Třeba mi otisknou inzerát v novinách.

A taky nemám ráda čas. Což je vtipné, protože čas vlastně neexistuje. Je to iluze (jo, díky vědci, přednášku mi dělat nemusíte). Ale kdyby byl čas hmotný, rozdrtila bych ho. Jenom se teď při té představě musím držet, abych si nerozbila klávesnici.

Nebo by bylo fajn být vlk. Výt na měsíc. Zabíjet. Anebo radši ne. Na zabíjení nejsem.

UŽ TO MÁM! Nejjednoduší řešení je... STANU SE ŠUTREM! Když se na to podíváte ze všech stran...



1)Šutr nemusí dělat nic jiného než ležet.
2)Po šutru se většinou nevyžaduje jakákoliv reakce.
3)Když šutr spí, nikdo to nepozná.
4)Když šutr někdo hodí, většinou to šutru neublíží a ještě navíc něco rozbije a není to jeho vina. To je skvělá kombinace!
5)Šutr nepotřebuje jíst ani chodit na záchod.
6)Šutr si může dělat co chce, tudíž nedělá nic (většinou).
7)Když jste ten správný šutr, všichni vás obdivují aniž byste něco udělali. Ale zároveň vás nemusí mít vůbec rádi, protože třeba vypadáte hnusně nebo něco takového. Ale to šutru stejně nevadí!
8)Nikdo nenutí šutr něco dělat. Jako třeba chodit do školy a do práce, nosit teplé oblečení nebo platit daně.
9)Šutrům nikdo nedává přednášky o správném a zdravém způsobu života.
10)Šutr nemusí vědět vůbec nic, protože ať už něco ví nebo ne, nikdo to nepozná.
11)Pro šutry neplatí žádná pravidla ani zákony.
12)Šutr nepotřebuje vzdělání ani maturitu na to, aby mohl být šutr.
13)Když šutr odvádí svojí práci špatně (tedy vlastně žádnou práci, když se to tak vezme), nikdo mu to nevyčítá.

A vsadím se, že je toho víc. Jak tak nad tím vším přemýšlím, chci být šutr ještě víc. Dobře. Jsem fakt divná, ujetá a pitomá a tak dál. Díky lidem, kteří mi to každý den připomínají. Ještě že tenhle blog má téměř nulovou návštěvnost.

Pardon. už ani nevím, která Já tohle píše. Možná ta třetí, která se skoro nikdy nedostane ke slovu. Nebo ta první, která kecá pořád, anebo ta druhá, která si furt na něco stěžuje. Třeba se jenom pereme o klávesnici. Anebo se prostě jenom všelijak podivně vymlouvám. Kdo ví.

Ale jelikož už nechci měnit nadpis, dám vám sem nějaké písničky, které se mi poslední dobou moc líbí. Nevím, jestli se budou líbit i vám, ale co nadělám...



Jo, tohle je staré, vůbec ne K-Pop a zní to jako z anitkvariátu a tak. Tyhle komentáře podruhé slyšet nemusím. Ale prostě se mi ta písnička líbí.




Tuhle mám nejradši z nového alba od EXO.




Tahle mi před časem utkvěla v hlavě a občas si jí zazpívám. Možná se naučím celý text... někdy...



A tahle patří mezi moje nejoblíbenější vůbec. Je to popravdě jedna z mále, které znám od Epik High, ale je dokonalá. Nejvíc se mi líbí začátek, kde zpívá jenom Bom.



Tenhle člověk skládá naprosto dokonalé písničky. Četla jsem, že ani neumí noty, prostě je nepotřebuje. Líbí se mi, že prostě skládá podle toho jak to cítí. A každá ze skladeb prý představuje příběh, pokud se nepletu.



Vím, že toho je asi hodně, ale prostě jsem měla chuť je sem dát. A asi jsem vlastně neobjasnila druhou část nadpisu "Divné civění".

Jednoduše jsem úplně zmožená vším, včetně sama sebe a tak civím do prázdna, ale lidi se mě taky často ptají, proč na ně tak blbě čupím. Ne že by to mysleli nějak zle (aspoň myslím), ale když já si vždycky potřebuju někam zabodnout oči, abych pak mohla myšlenkami odplout jinam. Jenomže to třeba dělám když stojíme v hloučku, ostatní si povídají a já nemám sílu mluvit, jenomže můj pohled vždycky někoho znervózňuje. Nejlehčí je, když se s vámi nikdo nebaví, anebo si lidi, se kterými chcete zrovna mluvit poodejdou jinam s někým jiným a šeptají si něco, co máte zakázáno slyšet. Tehdy i jindy se dívám na oblohu, a přemýšlím, jestli nás chtějí znova v tu chvíli otrávit chemtraily, nebo máme momentálně klid. No, ono se to v tom vzduchu asi drží pořád. To já jim jenom v duchu nadávám, když vidím zase čáry na nebi. Někdy bych mohla polít silnici octem, když o tom tak přemýšlím...

Dneska mě napadla krátká pěkná melodie na baskytaru. Jenom nějakou mít a umět na ni hrát.

Asi už se rozloučím, dneska je to nějak delší. A brzy už KONEČNĚ přepíšu tu kapitolu. :)

Zatím ahoj

ANANAS

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama